Hora Hakobe je ohromná hora medzi mestami Shirotsume a Magnolia. Má vlastnú alpínsku klímu, keďže tu je zime a sneží celý rok, nezáleží aké ročné obdobie je. Hora je domovom polárnych vulcanov a blizzardvernov.
Hora Hakobe
16 komentářů u Hora Hakobe
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
*Trhne ním a jeho tvár sa podráždene skrivý, no vďaka tme to nie je nijak možné vidieť. Rukami sa snaží našmátrať nejakú stenu alebo niečo, o čo by sa mohol opreť a bol by aspoň z jednej strany chránený.* Nehovori mi Mori a ani inými podonými skratkami a prezývkami, je to Morio. *Dodal nakoniec premáhajúc sa, aby bol jeho tón mierny a pokojný.* Neviem, ako by som to nazval, pravdepodobne som sa sem vybral, aby som otestoval, v akých podmienkach dokážem žiť a ty si mi odhalil úkryt. A čo si tu robil ty, okrem toho, že si sem padol?
heh *uchechtne se nad tou představou* no asi by nás o hodně bolelo *poznamená a spadne sebou do lehu* Mori co tady děláš ? *zeptá se trochu zvědavě ale zároveň unaveně proto si snad i zívne* asi budu spát jako vulkán *ušklíbne se přičemž ani neví jakým způsobem vulkáni spí doufá však že tvrdě*
Vulkán, to by sme mali rušnú noc… *Povedal sucho, pričom hlavou mu prebehlo stretnutie s touto potvorou, aj keď lesnou a nie horskou, kedy bol donútený aj bojovať. Teda, bojovať, len odvádzal pozornosť, kým využil toho chalana, aby ho zastrašil. Teda, toho chalana nie je to správne označenie, keďže je pre Moria veľmi významný, veď je to jeho prvý a na dlhú dobu nepochybne aj jediný kamarát. Už len to, že sa tento modrovlások niekomu dokázal otvoriť bol ako zázrak.*
*zamyslí se nad tím bezpečím a usadí se pomalu ke stěně*bezpečí …. *odmlčí se* pokud to není domov vulcana nebo toho druhého stvoření co tu má žít jehož jméno sem i říkat nechce moc dlouhý *ušklíbne se a * Morio rád tě poznávám *ušklíbne se jelikož je tma tak kouká směrem kde byl naposledy*
*On mal slabší výhľad na Natsua, keďže blesky osvetlovali jeho samého, ale nebol ďaleko, takže ho predsa len videl. „Ďalší chalan s modrými vlasmi? Cestujem už vážne dlho, veď vlastne od doby, čo ma opustil otec, no je to prvýkrát, čo vidím niekoho s vlasmi ako ja…“ Prehliadol si ho zamyslene, no tej myšlienke nevenoval veľkú pozornosť. Nemal na to dôvod a to, že to môže byť jeho rodina bolo za hranicami reálnosti, veď nemohol posudzovať na základe farby vlasov.* Ja som Morio Hareyaka, rád ťa spoznávam… *Dodal s detským beztarostným úsmevom, aj keď bol len hraný, on sa hrať a pretvarovať vedel veľmi dobre. Snažil sa to tam čo najlepšie prezrieť, aspoň kúsok okolo, no keď neuvidel nič podozrivé, tak blesky uvoľnil. Predsa len, udržiavanie ho stálo magickú energiu.* Vyzerá to, že noc tu môžme stráviť v relatívnom bezpečí a cestu odtiaľto premyslíme zajtra. Hádam sem prenikne aj nejaké svetlo cez deň…
*užasle kouká na jeho ruku a ty blesky díky kterým ví že je asi tak starý ako on* nemyslím si že zpátky jen tak vylezeme *poví s úšklebkem nebot když koukne Nahoru je sice vydět světlo ale nejde poznat jak moc je to hluboký no dá se to odhadnout podle doby padání.* já jsem Natsu Natsu Watanabe *mírně se usměje*
*Bola tam absolútna tma, takže nemohol vedieť, či tam niečo nie je okrem nich, no musel to pred spaním ešte skontrolovať. Vtom do neho však niečo šťuchlo od zadu a on sebou teda cukol a prudko odskočil.* Vážne moc vtipné… *Povedal sarkasticky a skontroloval si, či má batoh, bič a šiltovku. Keď všetko mal, tak zdvihol päsť, do ktorej sústredil magickú energiu. V jej okolí začali lietať blesky, ktoré dočasne slabo osvetlovali okolie.* Takto sa presvedčíme, kde sme, než sa rozhodneme ísť spať a zostať nechránení…
*kuka nahoru no v tom se rychle přemýstí ke stěně takže jen slyší jak ten kluk dopadne na místo kde on dopadl na záda zůstává natisklý na stěně čeká ani nehlesne po chvilce se mírně posměje a následně se rukou dotkne jeho zad*baf *ušklíbne se*
„Teplejšie, nemôže to byť taká hĺbka, to znie lákavo, asi som si našiel úkryt…“ *Poznamená si pre seba ironicky v duchu a snaží sa tam niečo stále vidieť.* Tak, to sa tam asi k tebe pridám, úkryt sa v takúto hodinu už hodí na noc. Tak, asi by bolo dobré, aby si trošku uhol, aby som nepadol na teba… *Zvolá rozhodnuto, pričom mu je jedno, kto to dole je, on si je istý, že by sa ochránil a úkryt potrebuje. Preto proste skočí dole, ale pred dopadom prikrčí nohy, čím sa pripraví na dopad. Vďaka tomu nie je dopad pre neho vôbec tvrdý.*
*pomalu se posadí a zahledí se kolem*“tma“ *pomyslí si*aspon je tu teplo *ušklíbne se když v tom zaslechne něčí hlas po chvilce si uvědomí že je to ten kluk* ano jsem v pořádku ! *zakřičí na horu*celkom *dodá potichu* a je tu tepleji než tam nahoře *zavolá ještě a pak kouká okolo*
*Nemal ani poňatia, že je niekto v jeho blízkosti a že ho pozoruje, aj keď obvykle býval celkom dobrý vo vycítení niečej prítomnosti. Preto s ním doslova trhlo a asi aj trochu poskočil, keď z ničoho nič počul ten výkrik. Okamžite sa otočil a hľadel tým smerom, no nič nevidel. Až po pár sekundách si uvedomil, že ona osoba sa musela niekam prepadnúť. Preto sa vydal smerom, odkiaľ to počul a skutočne uvidel v snehu akúsy dieru.* Si v poriadku? *Zvolal do diery a snažil sa tam niečo uvidieť, no nemal žiadnu šancu, keďže dole bola úplna tma.*
*jak jde a jde sleduje toho kluka tak na jednou pod svými nohami nic necítí v tu chvíli Morio může uslyšit za sebou křik jako když někdo někam padá ano Natsuovy se povedlo spadnout do nějaké díry ve skále kudy šel s dopadnutím zavřel oči a skousnul si rty to že spadnul ještě i na meč je o to polestivější pro jeho záda takže se chvilku ani nehne*
*Cesta sem mu zabrala príliš veľa času a tak si uvedomoval, že čoskoro bude noc. A noc na takomto mieste znamenala, že ak si nenájde úkryt, tak bude blúdiť po tme a mrznúť.* Asi nemám moc na výber… *Povzdychol si pre seba, vytiahol kapucňu bundy na hlavu, pričom zakryl časť šiltovky a poriadne sa obzeral, či niečo neuvidí. Bohužiaľ, ako hľadal, tak hľadal, tak žiadny kamenný prevys alebo dieru v zemi/stene, čo by mu poslúžilo ako úkryt, nenašiel.* Budem ešte chvíľu pokračovať, ak nič nenájdem, tak budem musieť zostať uprostred ničoho…
hmm*zamyšleně sleduje horu *za chvilku tu nebude nic vidět *poví si potichu pro sebe*“měl bycch si najít nějaké místo čí jeskyni v hoře kam se dá schovat “ *pomyslí si v mysli pro sebe a vydá se tedy nahoru přičemž pečlivě hledí jestli nenajde nějakou díru kam se dá zalézt šplhá více nahoru no po chvilce si před sebou někoho povšimne někoho před sebou no je potichu a přikrčí se aby si ho nevšiml*
*Výnimočne mal na sebe iné oblečenie ako biele tričko s krátkym rukávom a roztrhané čierne kraťase. Teda, to biele tričko na sebe mal, ale proste bolo skryté pod ďalšími vrstvami oblečenia. Veď na pobyt v takomto prostredí sa musel pripraviť. Na sebe mal tmavé dlhé nohavice z hrubej látky, ono biele tričko, na ňom azúrovú mikinu a na nej ešte bledú bundičku s kapucňou. Na chrbte mal svoj batôžtek s dvoma fľaškami na vodu a nádobkou s jedlom. Jedna fľaška bola už skoro prázdna, no jedla mal zatiaľ dosť. Samozrejme, nemohli chýbať ani jeho najvzácnejšie poklady od otca, čierna šiltovka na jeho hlave a magický bič pripnutý k pásu nohavíc. Šiltovku mal výnimočne šiltom vpred, keďže si takto zároveň čiastočne mohol chrániť tvár a výhľad od snehu.* Ak to tu zvládnem, tak som pripravený sa pridať aj do toho cechu a hrať sa na jedného z nich, až kým nepríde môj čas… *Dodal si povzbudivo, keď šlapal do strmého kopca, ktorý bol ešte bokom hory.*
*Natsu se nachází přímo pod horou Hakobe na sobě má velice teplé oblečení kalhoty mikinu bundu je vidět že je velmi teple oblečení krom toho na zádech má připlý svůj meč rozhodl se prozkoumat Vulcany a blizzardy aspon tak jim říká on vypadá to jako by si chtěl dokázat svojí sílu no spíše je zvědavý jak se tyto věci chovají a tak . nebe je ustálené a nyní není žádná vánice takže je rád že je zrovna také počasí*